Posedlý zálibou

Jsem ˝posedlý˝ zálibou...

Jsem posedlý zálibou. A jedná se přímo o chorobu. Mojí největší zálibou je historie i současnost mého rodného města Plzně. Tomuto velkému koni se věnuji zhruba již 40 let s menšími i většími přestávkami. Začalo to sbíráním pohlednic staré Plzně, přidalo se k tomu kupování a čtení knih o městě, potom jsem se vrhl na kupování starých průvodců a různých knih o mém rodném městě, převážně v antikvariátech. Také proto, že od dětství rád fotografuji, se mým vděčným objektem stalo město Plzeň. Začalo mne zajímat i širší pole - mám mnoho různých starých předmětů z historie rodného města - např. lékovky z dnes již neexistující lékárny Vilím (Ferdinandova třída) z dob Rakousko - Uherska, průvodce Plzní a okolím z roku 1885 a všelijaké vstupenky z dnes již zaniklých kin. Desítky plaket např. ŠKODA nebo Pivovar. Také mnoho materiálů z výstav EX PLZEŇ, které byly hojně navštěvovány davy lidí z celého tehdejšího Československa. Toto sbírání je možná normální u mnoha obyvatelů Plzně. Jenže u mne to přerostlo až tak, že mám takový obrovský soukromý archiv o městě Plzni, dokonce shromažďuji novinové výstřižky a mám jich veliké množství o dění ve městě za těch pár desítek let, co se historii Plzně věnuji. Různé materiály z historie města sháním také na sběratelských burzách. Publikace o Plzni čtu tím způsobem, že si při čtení dělám výpisky (letopočty, zajímavé události z dějin města atd.) a poté tyto informace cpu do svého notebooku. Ten již přetéká těmito, tak mu občas upouštím páru přenosem na externí disk. Nicméně i tento již začíná bobtnat a tak budu muset brzo koupit další.

Obrovská rána mne potkala před šesti lety, když jsem se rozvedl a svoje plzeňské poklady mám nyní v XXX krabicích na několika místech a když něco hledám, trvá to věky. Nyní v důchodu mám dost času postupně svůj soukromý plzeňský archiv uspořádat do nějaké podoby. Jsem zkrátka posedlý zálibou...